Přemítání v brzkých ranních hodinách

31. května 2017 v 5:19 | K. |  Blog a my
Je půl páté ráno a já stále ještě nespím. Už jsem proscrollovala všechny možné stránky a už mě nebaví hrát ani Fun Run, takže jediná možnost, která mě jako poslední spása napadla, je jít psát po 384 letech článek. Ne že bych teda měla o čem psát. Ale je nuda, tak asi budu jen blábolit nějaké randomy, co mě napadnou.


Musím říct, že je to pěkná pain in the ass psát články na mobile. Abych nevypadala jako úplný nevzdělanec, tak chci samozřejmě používat diakritiku, což v praxi znamená, že musím co 2 sekundy pořád dlouho stiskávat písmenka, aby mi to nabídlo jejich varianty s háčky či čárkami. Pak to dopadá tak, že jen tyhle dva odstavce už píšu asi 10 minut. Ale tak stejně ten článek píšu za účelem zahnání času, takže vlastně nevím, proč si stěžuju.
No joo, dneska mám vlastně svátek. Já vím, nic více vzrušujícího v životě neexistuje, ale vzhledem k tomu, že se teď poslední dobou (nebo spíš jako vždy) nic moc neděje, tak se těším i z takhle malého narušení stereotypního průběhu dne (sakra proč má čeština tolik podělaných háčků a čárek). Už se nemůžu dočkat, jaké dostanu dárky. Já vím, že se na svátek dávají jen malé věci, ale já jsem si nic nového už hrozně dlouho nekoupila, tak jsem ráda, že něco dostanu jupí. A taky jako správné koreaboo možná budeme mít na přípitek soju.
Máme otevřené okno v pokoji, tak poslouchám ptáky, jak cvrlikají. A jeden řve (#same). Jde cítit takový dobrý vzduch, připomíná mi léto. Takové to vlahé, svěží léto. Chvílemi mi připomíná, že zůstat tady má smysl. A pak ten pocit zase zmizí. Vidím se v horách, kde vane lehký větřík a stébla (ok asi se stávám moc Namjoonem, měla bych to utnout).
Anyways.. teď nevím, jak moc to Terezka zmiňovala ve svém článku, ale už je to asi rok, co řešíme pretty much to, co jsme považovaly za poslední možnou obsesi. Kpop? Wut?.. Jako na jednu stranu se divím, že jsme na to s naším životním stylem ala jsem pořád doma nepřešly už dřív. Nic víc se mi teď o tom psát nechce, protože jsme zase po nějaké (krátké) době ve fázi mírného hejtu. Co stojí ještě za zmínku je náš youtube channel. Dneska jsme se shodly, že to vlastně nemá smysl, že nás tam nikdo nemá rád a bla bla. Samozřejmě jako vždy, když jsem si pak šla pročítat komentáře u videí, tak to vůbec není pravda, a na chvíli mě to zas namotivovalo, abych šla dělat videa. Jako ale ten button mě nasral, dalo se čekat, že ho za edity dávat nebudou..ale stejně!
Díky mamá, že třískáš hrncem! Ještě že nejde vzbudit toho, kdo ani neusnul hmmm
Shitake, tak teď jsem málem měla infarkt, protože jsem omylem klikla někam jinam a celý ten článek se smazal. Ne že by to byl takový masterpiece, ale tak když už se tu s tím píšu, že..
Už nevím co psát, což je blbé, protože když to dopíšu, tak pak nebudu mít co dělat. No nic, tak tady teď aspoň na závěr přidám nějakou velice relevantní fotku.

(Nic tu nemám, tak musí stačit Jin z láhve my babees ❤)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama