Mmmm.... tak vláčný článek?

16. ledna 2016 v 23:32 | T. |  Blog a my
Rozhodla jsem se, že dnes napíšu článek. Vděčit za to, že teď právě můžete číst tento článek, můžete písničce od Cage The Elephant - Cigarette Daydreams, protože když jsem ji poslouchala (ne nebylo to na záchodě... nebo bylo?), cítila jsem se jako v nějakém filmu. A jakmile jsem si k té písni představila hudební klip, plný věcí, které se staly za tu dobu, když jsme nepsaly, kupodivu to vypadalo, na naše poměry, docela na zajímavý klip. A tak jsme se dostaly k tomu skoro nejvíc divnému úvodu článku na našem blogu vůbec, i když náš blog už zažil takové naše fáze, že si tím nemůžu být jistá.

Teď jsem zrovna mluvila na Kami, která se dívá na Riskuj a zatím netuší, že píšu článek, i když to určitě v příštích pár minutách zjistí, protože tady klepu na klávesnice jako Mamá.

Dělám to co pokaždé, koukám se na poslední napsaný článek, a pak pátrám v paměti, co se od té doby stalo. Tentokrát to ale ani moc dělat nemusím, protože se staly tak velké věci (aspoň teda na naše poměry), že si na ně pamatuji.


Hned v září jsem byla se školou v Chorvatsku. Bydleli jsme ve stanech a mám z toho docela smíšené pocity. Spíše ale ty pozitivní, protože tam byla nádherná příroda, spali jsme pod hvězdami na vysoké hoře, a pak se tam probudili, pořádali jsme pikniky se světýlky na pláži a prostě je celkově vždycky dobré zažívat nové věci.



Kami začala chodit do nové školy. To je hodně přelomová věc. Mluví teď díky tomu úplně nerozlišitelným akcentem od Brita. FAKT. Úplně jak kdybyste ji vystřihli z Doctora Who. Nebo Sherlocka podle té ústní zkoušky. Akorát má momentálně zkouškové a to znamená, že se týden musí jen šprtat a nedělat skoro nic jiného. Takže teď je její hlavní zábavou fan fiction. A já se jí vůbec nedivím, stáhla jsem si aplikaci Wattpad a četla jen nějaké podprůměrné phanfiction a stejně je teď mám milionkrát víc ráda. A to ona čte ještě DeanxReader fanfiction, takže tam je už úplně nemožné nebýt posedlý. Její univerzita pořádala scifi večírek a společně z M. šly za Casse a Deana, takže KONEČNĚ nějak využila ten trenchcoat za 1000, který nikdy nenosí.

Taky jsem se seminářem z Dějin umění jela do Prahy. Navštívili jsme 3 výstavy a cítila jsem se fakt artsy. Nejlepší byla ta v Doxu, která kritizovala a přibližovala konzumní život v 21. století a taky jsme mohli lézt v takové pavučině z lepenky, která visela asi přes 10 metrů nad zemí. Části výstavy vypadaly jako z hororu a fakt vás donutily zamyslet se a cítit se hrozně.

Náš gympl dostal nějaké dotace. 40 lidí s nejlepším prospěchem nebo prostě těch, kteří se do všeho angažují, mohlo jet zadarmo na jazykový zájezd do Skotska. A kdo jel??????????? Já. Yaay. Měla jsem samé jedničky, takže mě naštěstí vybrali, sice byly kolem toho nějaké problémy, ale nakonec jsem fakt jela. Zájezd probíhal takhle: 1 den v Amsterdamu, pak na noc ubytování v trajektu do Anglie, tam návštěva pár památek, a pak jsme dojeli do Skotska. Byly jsme ubytované v takové rodině zrzků, jejichž dcera pořád u ní v pokoji pouštěla tøp a já se dokonce odhodlala a šla za ní do pokoje a chvíli jsme se o nich bavily, ale nakonec to bylo naposled, co jsem s ní vůbec promluvila. Takže ne, nenašla jsem svou novou skotskou bff. Navštívili jsme i Highlands, oblast s nejnádhernější přírodou, kterou jsem kdy viděla. Cílem cesty bylo i jezero Loch Ness, kde nebyla žádná příšera, jestli se ptáte, a nebo také Edinburgh, šedé město, kde je každý dům stejný a to má něco do sebe. Škoda, že to všechno bylo tak narychlo.




ABORT ABORT už to Kejm zbystřila a teď se mě ptala, co to spisuju a já ji řekla, že chatuju, a ona tomu kupodivu uvěřila, i když si s nikým nikdy nepíšu. (nevím, jestli napsat lol, nebo brečet)

Navštívili jsme i York a co je hlavní, taky Londýn. Londýn ze mě zase vysál všechnu energii, jak už to s velkými městy je, a taky si ho vždycky v hlavě moc idealizuji. Možná kdybychom ten výlet plánovaly my dvě, bylo by to úplně o něčem jiném, ale prostě takové to hnaní za tím, aby nám neunikla žádná památka, to je vysilujicí a ve výsledku to kazí dojem.


Ale co je důležité, navštívila jsem Sherlockovskou 221B Baker street! Tu z toho seriálu. Mám fotku před Speedy's Sandwich bar, který byl plný fotek Benedicta a kdyby nás zase nehnal čas, určitě bychom si tam daly něco na jídlo.


Šla jsem dokonce někdy ven! Ne tak často, ale jo. A taky jsme tento rok úplně hodně řešily dárky, skoro všechny jsme měly koupené už v listopadu! Tento rok jsme s nimi byly fakt spokojené, snad s nimi byli spokojení i jejich příjemci Mejm a Tejt.

Fotila jsem bezvýznamné fotky přírody.






V listopadu(?) oznámili Twenty One Pilots, že přijedou do PRAHY! Chápete tooooo? Pořád mám v mysli tu konverzaci, kterou jsme vedly s K. na naší skvělé letní dovolené v Dobšicích o tom, že ona prostě věří v to, že tady tento rok přijedou. Že si je tím prostě z nějakého důvodu jistá, tak nebudeme utrácet za lístky do Mnichova. Takže asi budu požadovat, ať si si je stejně jistá třeba o tom, že pojedeme spolu někam do Anglie nebo že si najdeme nějakou novou partu lidí, kteří budou mít rádi stejnou hudbu a seriály. No nic, dostávám se nějak moc od tématu.
Prostě uvidíme za..počkat musím to spočítat...20 dní Tylera a Joshe! Aaaaaah (btw dívala jsem se na video z koncertu a myslím, že se tam asi sesypu, rozbrečím, omdlím a taky budu tak šťastná, že asi exploduji)



V prosinci se pořádala v Cinestaru půlnoční premiéra Star Wars. Kami měla v té době zápočty, já měla psát slohovku, ale fuck it. Musíme jít! A šly jsme. Koupily jsme si i SW menu, ke kterému se dostával i kelímek s motivem filmu a kdyby se neprojevila moje posranost, asi bychom doma měly i ten motiv, který jsme fakt chtěly. Ale naše posranost, to je na jiné povídání. Jinak po zhlédnutí filmu jsme prošly několika fázemi:

1. No... Jako jsem trochu zklamaná. Kylo Ren si neměl sundávat masku a je to sráč.
2. Po přečtení čsfd : Jo, fakt to bylo hodně podobné těm prequelům. Asi až moc.
3. Po tom, co to začal milovat Tumblr : Bylo to úžasné a bude to teď to jediné, co budu reblogovat! Kylo Ren je vlastně skvělý.
4. No.. nevím, je mi to tak trochu jedno. (tam jsme momentálně)

Vánoce. Ty byly o něco málo lepší než někdy jindy. Dívaly jsme se na hodně pohádek, byl celkem klid a dostaly jsme i pěkné dárky. Hlavní Kamčin dárek byl ukulele a můj The Amazing Book Is Not On Fire. (stačilo asi napsat tabinof, ale to už je jedno)

Někdy o Vánocích byl vidět úplně obrovský měsíc a ještě byl úplně dole. A kdybyste znali Kamču, víte, že jí stačí vidět vlastně i měsíc v nejvíc normální podobě a už je z toho vedle, tak teď si ji představte, když kouká na tenhle.
(ilustrační foto, jinak by tam byla jen bílá tečka na černém pozadí)

Jely jsme do Krakova a byla tam tak strašná mlha, že nešlo ani skoro vidět na ten Wawel, ale vznikly z toho aspoň pěkné fotky. Koupily jsme si vínové plátěnky a K. se zamilovala do waflí.




Na Silvestra jsme si pouštěly desky The Beatles a tančily na Two Ways (if you know what i mean). A pak jsem otevřela mojí 2015 Happy Jar, kde byl asi tím nejzajímavějším papírkem ten, kde stálo, že jsem měla u sebe 18 korun a sešit stál přesně 18.

Začal nový rok! A všechno se změnilo! Nebo nic?

K. začaly hrozit zkoušky, teď je má každý týden a zatím je všechny zvládla na výbornou. (říkám zatím, ale je skoro jasné, že to tak bude i s těmi, které ji teprve čekají) Já měla takový týden plný nabitého sebevědomí, protože jsem se začala dívat na seriál My Mad Fat Diary. Fakt doporučuji, až K. skončí zkoušky, budu ji doslova nutit, ať se na něj začne dívat. To mi připomíná, že jsem měla krátkodobou obsesi i kolem seriálu Jessica Jones, teda hlavně kvůli tomu, že tam hrál David Tennant, i když hrál fakt hroznou postavu. Složky se všemi díly těchto dvou seriálů mám uložené v počítači, připravené jen na to, až na ně bude mít K. čas.

Ohlásilo se, že tady v - ano, zase ve zkouškovém období, jinak to nejde - přijedou na jeden festival Billy Talent a Bring Me The Horizon. Kami ještě neví, jestli se té šance chopí a pojede tam a možná pak bude muset víc stresovat se zkouškami, a nebo jestli se to na prostě vykašle a fakt pojede. Momentálně se více přiklání k té druhé možnosti a to jen a jen podporuji!

Včera jsem byla s kamarádkama v nové Polívkárně v centru a došlo mi, že je fakt blbé, že nevyužívám těch možností, co mám, a že bych to měla změnit. Takže to prostě změníme a nebudeme posrané a budeme chodit do nových kaváren a bister a nebudeme se bát! To mě zajímá, jak mi to dlouho vydrží. Jinak jsem taky včera byla na přednáškovém odpoledni na Hladnově, basically se prostě sešli nějací učitelé nebo studenti, kteří si připravili přednášku na nějaké téma, a pak se diváci mohli ptát na otázky, diskutovalo se, a navíc to bylo kupodivu fakt úplně zábavné a poučné! Donutilo mě to přemýšlet o tom, jak je vlastně všechno zbytečné a mít takovou malou existencial crisis, zrovna když jsem jedla na obědě s babičkou a dědou svíčkovou v Neptuně. Ale naštěstí je celkem obvyklé, že jen tak čumím do blba, když se vykládá o sousedech a lécích. Vím toho taky víc o Teorii relativity a sikhismu! Takže aspoň něco! Musela jsem odejít dřív, takže jsem bohužel neviděla to, na co jsem čekala, ale ve výsledku mi to zas tak nevadilo, protože jsme šly s K. nakoupit dárky pro Mejm a měly jsme to celkem rychle vymyšlené. A dokonce jsme měly i hamburger! No prostě můj ideální den. (lol?)

Určitě jsem na něco zapomněla a určitě to bylo něco důležité. Budeme se ale prostě muset smířit s tím, že se o tom v tomhle článku nezmíním a tímpádem na to asi i navždy zapomenu.

To by asi bylo divné, kdyby ten článek skončil takhle, ne?

Chce to nějaké moudro. A přesně vím i jaké, ale sakra jsem úplný fail. Vím, jak mi K. říkala o tom, že četla úplně dobrý citát a vím, že i mně připadal úplně dobrý a vím, že to byla poslední věta knihy a vím, že to byl nějaký slavný spisovatel, ale tohle byla poslední kniha jeho ne až tak známé trilogie, ale sakra to je všechno. A úplně jsem ji chtěla s tím citátem překvapit a teď se ukazuje, že jsem na nic a už to až zbytečně moc dlouho protahuji.

Tak skončíme takhle : Live, Laugh, Love.

Ne zas takový trash přece nejsem. Skončíme tedy písní, jak to bývalo naší tradicí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama